Australský dolar

Australský dolar
$
Australský dolar je oficiální měnou Australského svazu (je používán i na australských obydlených zámořských teritoriích: Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk) a tří ostrovních států v Pacifiku: Nauru, Kiribati a Tuvalu. Dva z těchto států (Kiribati a Tuvalu) vydávají vlastní mince, které na jejich území kolují společně s australskými mincemi a bankovkami.

ISO 4217 kód této měny je AUD. Pro označení se používá symbol $, často se však doplňuje písmenem (písmeny) na tvar A$ nebo AU$, aby se předešlo záměně s jinou měnou, která se také jmenuje „dolar“. Jedna setina dolaru se jmenuje cent. Někdy je dolar nazýván též „Aussie battler“; v nepříznivém období roků 2001 až 2002 se mu někdy přezdívalo „pacifické peso“.

Australský dolar patří mezi celosvětově nejvýznamnější měny. Je šestá nejčastěji obchodovaná měna na světě (po americkém dolaru, jenu, euru, britské libře a kanadskému dolaru). Přibližně 4–5 % celosvětových transakcí je prováděno v australské měně. Australský dolar je oblíbený díky minimálním zásahům australské vlády na zahraničních trzích a stabilnímu ekonomickému a politickému prostředí v Austrálii.

V koloniálním období používala Austrálie měnu svého kolonizátora – britskou libru. 4. září 1909 byla ustanovena australská libra, která měla paritní hodnotu k britské libře a dělila se na 20 šilinků nebo 240 pencí. 14. února 1966 vznikl australský dolar, který vyšel z libry v poměru „1 libra = 2 dolary“. Nově vzniklý dolar už používal desítkovou soustavu.

Státní území
  • Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy
    Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou odlehlé neobydlené vulkanické ostrovy, nacházející se v jižním Indickém oceánu asi na půli cesty mezi Austrálií a Jižní Afrikou a něco přes 1600 kilometrů od Antarktidy. Od roku 1947 jsou součástí Austrálie. Nejbližší jinou pevninou jsou francouzské Kergueleny asi 400 km severozápadně.

    Na ostrovech se nacházejí jediné dva aktivní vulkány na australském území a jeden z nich, Mawson Peak, je vůbec nejvyšší australskou horou (míněno Austrálie jako státu, ne kontinentu). Skupina ostrovů zaujímá plochu 658 903 hektarů, z čehož přibližně 37 000 hektarů je souš a zbytek mořská část.
  • Kokosové ostrovy
    Kokosové ostrovy (dříve Keelingovy ostrovy) jsou souostroví v Indickém oceánu a zámořské teritorium Austrálie. Tvoří je dva atoly a 27 korálových ostrovů, hlavní ostrovy jsou West Island a Home Island. Nachází se 1100 km jihozápadně od Sumatry, 2200 km severozápadně od Austrálie a 2600 km jihovýchodně od Srí Lanky, tektonicky patří k asijskému kontinentu.

    Ostrovy byly objeveny v roce 1609 britským kapitánem Williamem Keelingem, neobydlené zůstaly až do 19. století, kdy je získala skotská rodina Clunies-Ross. Za první světové války zde byl potopen německý lehký křižník SMS Emden. V roce 1955 byly ostrovy přeneseny pod australskou správu, v roce 1978 je Austrálie od Clunies-Rossů odkoupila. V roce 1984 se obyvatelé ostrovů v referendu rozhodli pro plnou integraci s Austrálií.
  • Vánoční ostrov
    Vánoční ostrov (Christmas Island, Territory of Christmas Island) je zámořským územím Austrálie bez vlastní vlády (od roku 1984 je součástí australského Severního teritoria).

    Nachází se v Indickém oceánu, 2360 km severozápadně od Perthu v Západní Austrálii a 500 km jižně od Jakarty v Indonésii.
  • Austrálie
    Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz, ), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem. Austrálie je největší zemí Oceánie a šestou největší zemí na světě podle celkové rozlohy (7 617 930 kilometrů čtverečních). Její populace, skládající se z 26 milionů lidí je vysoce urbanizovaná a vysoce koncentrovaná na východním pobřeží. Hlavním městem je Canberra a největším Sydney. Další důležité městské oblasti v zemi jsou Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide.

    Austrálci osídlovali Austrálii (kontinent) po asi 65 000 let před prvním příjezdem průzkumníku Spojených provincií nizozemských (dnešního Nizozemska) na začátku 17. století, kteří území pojmenovali jako Nové Holandsko. V roce 1770 si východní část Austrálie vyžádalo Království Velké Británie a původně se usadila tím, že transpontovala trestance do kolonie Nový Jižní Wales od 26. ledna 1788, což je datum, které se stalo australským národním dnem. Populace v následujících desetiletích neustále rostla a v době zlaté horečky v padesátých letech byla většina kontinentu prozkoumána evropskými osadníky a bylo založeno dalších pět samosprávných kolonií koruny. Dne 1. ledna 1901 se šest kolonií federovalo a vytvořilo Australské společenství. Austrálie si od té doby udržuje stabilní liberálně demokratický politický systém, který funguje jako federální parlamentní konstituční monarchie a zahrnuje šest států a deset teritotií.
  • Kiribati
    Kiribati, plným názvem Republika Kiribati, je ostrovní stát v Tichém oceánu. Skládá se z 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o celkové rozloze 811 km², které se rozprostírají v délce 4 000 km a zaujímají tak výhradní ekonomickou zónu o rozloze 3,5 milionů km². Ostrovy leží na obou stranách rovníku a 180. poledníku. Žije na nich něco přes 100 000 obyvatel. Vzhledem k velmi malé nadmořské výšce by stát v případě vzestupu mořské hladiny patřil k nejohroženějším na světě. S tím je ohrožena i přiléhající výlučná ekonomická zóna na mořské bohatství.

    Představuje jediný stát světa ležící svým vlastním územím na všech čtyřech polokoulích (severní, jižní, západní, východní), při započtení závislých území však toto splňují také Spojené státy, Velká Británie, Francie a Norsko.
  • Nauru
    Nauru, plným názvem Republika Nauru , je stát na stejnojmenném korálovém ostrově. Jedná se o nejmenší ostrovní stát a zároveň republiku na světě, ležící v jižním Tichém oceánu v ostrovní skupině Mikronésie. Mezi ministáty z hlediska rozlohy zastupuje třetí pozici, a to za Vatikánem a Monakem. Nauru je členem britského Commonwealthu.

    Nauru se stalo známé těžbou fosfátů, která po jistou dobu zajistila jeden z největších důchodů na hlavu obyvatelstva na světě. V důsledku nekontrolované těžby a pochybné finanční politiky je dnes většina ostrova neobyvatelná a stát stojí před finančním bankrotem a ztrátou nezávislosti.
  • Norfolk
    Norfolk (anglicky Norfolk Island, norfolsky Norfuk Ailen) je malý ostrov v jižním Tichém oceánu. Leží na, 1400 km východně od Austrálie na kontinentálním fragmentu Zélandie, 740 km severozápadně od Nového Zélandu a 750 km jižně od Nové Kaledonie. Spolu se dvěma sousedními ostrovy tvoří Norfolk jedno z vnějších teritorií Austrálie.

    Symbolem ostrova, vyobrazeným i na jeho vlajce, je jehličnan blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla), endemit, který ve volné přírodě roste pouze zde, i když se v jiných částech světa pěstuje jako pokojová rostlina.
  • Tuvalu
    Tuvalu (dříve Lagunové ostrovy, později Elliceovy ostrovy) je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Domorodý název Tuvalu vznikl asi v 18. století po osídlení většiny ostrovů a znamená v tuvalštině shluk nebo skupina osmi (podle počtu, do té doby, osídlených, ostrovů). Hlavní město Tuvalu je Funafuti. Po Vatikánu má druhý nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

    Nejvyšší nadmořská výška ostrovů je 5 metrů a do budoucna jsou ohroženy zvedáním hladiny světových oceánů. Obyvatelé se během příštích desetiletí mohou odstěhovat na Nový Zéland nebo Niue – malý ostrov v Tichém oceánu (nezávislý, ale přidružený k Novému Zélandu), jenž není ohrožen zvedáním hladiny oceánů, nebo na fidžijský ostrov Kioa, který si již Tuvalané pronajímají.