Papuánská kina

Papuánská kina
K
Kina je zákonným platidlem ostrovního státu Papua Nová Guinea. Její ISO 4217 je PGK. Jedna setina kiny se nazývá toea. V oběhu je od roku 1975.

* Do roku 1914 se zde rozkládaly dvě kolonie evropských mocností a každá používala měnu svého nadřazeného celku:

* německá marka - Německá Nová Guinea, kolonie Německa (mezi lety 1894 a 1911 byly vydávány i místní mince)

* britská libra - Papua, kolonie Spojeného království

* 1914 - 1942 Od roku 1910 byla v Austrálii zavedena australská libra, která byla pevně svázána s britskou librou v poměru 1:1. Roku 1915 přešla Papua Nová Guinea pod australskou správu, a tak australská libra byla zákonným platidlem i zde. Zároveň se však vydávaly mince a bankovky s papuánskými motivy jako papuánská libra, která byla jenom místní variantou australské libry.

* 1942 - 1945 Během 2. světové války zavedlo Japonsko ve svých nově získaných území v Pacifiku novou měnu oceánskou libru.

* 1945 - 1966 Po navrácení Papuy Nové Guineje pod australskou správu byla opět zavedena australská libra.

* 1966 - 1975 Roku 1966 byla australská libra nahrazena nově vzniklým australským dolarem.

* 1975 - dosud Ve stejný den, kdy získala Papua Nová Guinea nezávislost, zavedla svou novou národní měnu - kinu

Státní území
  • Papua Nová Guinea
    Papua Nová Guinea či Papua-Nová Guinea (, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), plným názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii. Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.

    lov lebek]] Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. V roce 1545 přistál u ostrova španělský objevitel Inigo Ortiz de Retez, který ostrov pojmenoval Nová Guiena, protože mu tropický prales a domorodé obyvatelstvo, hlavně Papuánci a Melanésané, připomínalo krajinu i obyvatelé Guineji v západní Africe. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělily Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989–1998 probíhaly krvavé boje mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.