Ukrajinská hřivna

Ukrajinská hřivna je (od měnové odluky 2.-16. června 1996) zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina se zkratkou грн a symbolem ₴, mezinárodně v ISO 4217 UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopijkami (uk. копійка / kopijka). Název hřivna měla už měna Kyjevské Rusi od 11. do 14. století. Hřivna byla také oficiálním (od 1. března 1918) platidlem v Ukrajinské lidové republice.

Novodobá hřivna se do oběhu dostala 2. září 1996, kdy nahradila předešlou měnu – ukrajinský karbovanec (lidové „kupón“) – která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1992-1996). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců = 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny – v Kanadě byly vytištěny první série bankovek, které až do roku 1996 čekaly na své použití. Tehdejší prezident Ukrajiny podepsal 25. srpna 1996 zákon o zavedení hřivny do oběhu. Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím, od 17. září byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal existovat.

Ukrajinská národní banka již 15. července 2003 začala stahovat z oběhu 1. sérii bankovek, 28. června 2004 2. sérii bankovek a také od 1. května 2019 mince 1, 2, 5 a 25 kopijok. I když od 1. října 2019 mince 1, 2, 5 a 25 (od 1. května 2020) kopijok nejsou platidlem pro směnu hotovosti, stálé zůstávají zákonným platidlem na Ukrajině. ,

• Ukrajina

  Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.
  
  Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².

  Mapa - Ukrajina