Ukrajinská hřivna
â‚´
Ukrajinská hřivna je (od měnové odluky 2.-16. června 1996) zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina se zkratkou грн a symbolem ₴, mezinárodně v ISO 4217 UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopijkami (uk. копійка / kopijka). Název hřivna měla už měna Kyjevské Rusi od 11. do 14. století. Hřivna byla také oficiálním (od 1. března 1918) platidlem v Ukrajinské lidové republice.Novodobá hřivna se do oběhu dostala 2. září 1996, kdy nahradila předešlou měnu – ukrajinský karbovanec (lidové „kupón“) – která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1992-1996). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců = 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny – v Kanadě byly vytištěny první série bankovek, které až do roku 1996 čekaly na své použití. Tehdejší prezident Ukrajiny podepsal 25. srpna 1996 zákon o zavedení hřivny do oběhu. Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím, od 17. září byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal existovat.
Ukrajinská národní banka již 15. července 2003 začala stahovat z oběhu 1. sérii bankovek, 28. června 2004 2. sérii bankovek a také od 1. května 2019 mince 1, 2, 5 a 25 kopijok. I když od 1. října 2019 mince 1, 2, 5 a 25 (od 1. května 2020) kopijok nejsou platidlem pro směnu hotovosti, stálé zůstávají zákonným platidlem na Ukrajině. ,
Státní území
-
Ukrajina
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².