Jazyk - Čínština

Čínština, neboli čínské jazyky (汉语 / 漢語; Chan-jü nebo 中文; Čung-wen), je skupina příbuzných, ale v mnoha případech vzájemně nesrozumitelných jazyků, které patří do sinotibetské jazykové rodiny. Přesto, že jsou svými mluvčími často označovány za pouhé dialekty, jsou tyto jazyky ve skutečnosti velice rozmanité a čínština tvoří jednu ze dvou větví sinotibetských jazyků (tou druhou jsou tibetobarmské jazyky). Všechny čínské jazyky jsou tónové a analytické. V závislosti na klasifikačním systému se v rámci čínštiny rozeznává 7-13 hlavních skupin. Zdaleka nejpočetnější skupinou jsou severočínské dialekty, které mají 960 milionů rodilých mluvčích; následuje Wu s 80 miliony mluvčími. Důležitá je kantonština, která se používá v Hongkongu.

Čínštinu používá jako mateřský jazyk kolem 1,2 miliardy lidí, což je 16 % světové populace. Čínsky mluví především Chanové, ale i jiné etnické skupiny v Čínské lidové republice a na Tchaj-wanu. Významným jazykem je také v Singapuru, Malajsii a čínských komunitách v jiných zemích.

Standardizovanou a spisovnou formou čínštiny je standardní čínština, která je založena na pekingském nářečí, které patří do širší skupiny severočínských dialektů. Zapisuje se pomocí čínských znaků, což jsou logogramy, takže jim nemají problém porozumět ani mluvčí vzájemně nesrozumitelných čínských jazyků. Standardní čínština je úředním jazykem v ČLR, na Tchaj-wanu a je jedním ze čtyř úředních jazyků Singapuru. Je také jedním z šesti jednacích jazyků OSN.

V českém jazykovém prostředí odkazuje pojem „čínština“ nejčastěji na současnou standardní čínštinu (TZ: 現代標準漢語 ZZ: 现代标准汉语 pinyin: Xiàndài biāozhǔn Hànyǔ, český přepis: Sien-taj piao-čun Chan-jü), která je z lexikálně-gramatického hlediska založena na vzorových dílech napsaných jazykem paj-chua, z hlediska fonetického založena na pekingském dialektu a jejímž základem je severní dialektická skupina (někdy nazývaná jako mandarínština). Dle názoru některých badatelů není čínština jednotným jazykem, ale sestává z několika menších jazyků. Často je uváděn počet 7 podle sedmi velkých skupin dialektů (viz dále). Vzhledem k tomu, že tyto dialekty se v mnoha zásadních charakteristikách shodují, je tento názor přes svou rozšířenost sporný, zvláště připočteme-li skutečnost, že jazyky jsou definovány i mimojazykovými skutečnostmi, např. kulturními a politickými. Úřední forma (norma) tohoto jazyka se v Čínské lidové republice nazývá pǔtōnghuà, obecně srozumitelný jazyk (TZ: 普通話 ZZ: 普通话, český přepis: pchu-tchung-chua), v Čínské republice na Taiwanu guóyǔ, národní jazyk (TZ: 國語 ZZ: 国语, český přepis: kuo-jü) a v Singapuru huáyǔ, tj. „čínský jazyk“ (TZ: 華語 ZZ: 华语, český přepis: chua-jü). Kromě výše uvedené moderní standardní čínštiny užívají rodilí mluvčí celou řadu více či méně příbuzných dialektů, které lze dle různých kritérií dělit do několika skupin, nicméně platí, že moderní standardní čínština v současné době funguje jako dorozumívací prostředek mezi mluvčími odlišných nářečních skupin bez ohledu na to, že výslovnost jednotlivých slabik je do určité míry ovlivněna rodným nářečím mluvčího a s výslovností přesně podle stanovené normy se lze setkat pouze v omezené míře, např. ve sdělovacích prostředcích nebo ve školách u pedagogů speciálně cvičených pro výuku čínského jazyka. Čínský ekvivalent pro čínštinu Hànyǔ odkazuje obecně k jazyku národa Hanů a je neutrální z hlediska psanosti či mluvenosti. Především k psané čínštině odkazuje pojem Zhōngwén, k čínštině mluvené pak Zhōngguóhuà (TZ: 中國話 ZZ: 中国话, český přepis: Čung-kuo-chua ). Srovnej významy morfémů, které jsou v pojmech obsaženy: yǔ 语 'jazyk coby systém', wén 文 'text, psaný jazyk', huà 话 'řeč').

Čínština se zapisuje čínskými znaky, které mohou být přečteny v jakékoli výslovnosti, tj. v kterémkoli dialektu. Bez ohledu na jednotlivé čínské dialekty se valná většina textů píše současným spisovným jazykem (TZ: 現代書面語 ZZ: 现代书面语 pinyin: xiàndài shūmiànyǔ, český přepis: sien-taj šu-mien-jü), vycházejícím z jazyka paj-chua, jehož základem je severní dialektická skupina. K zápisu se na pevninské Číně užívá zjednodušených čínských znaků nebo čínské hláskové abecedy nazývané pchin-jin, na Tchaj-wanu se užívá tradičních (nezjednodušených) čínských znaků. Pro severní dialektickou skupinu se někdy nesprávně užívá anglismus mandarínština. Nejedná se tak o současnou standardní čínštinu. I v anglicky mluvících zemích se pomalu upouští od zavádějícího pojmu Mandarin Chinese, který je v akademických kruzích nahrazován pojmem Modern Standard Chinese.

Hongkong

Hongkong (, kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je region ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong (, anglicky Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China) a patří mezi zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky. Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.

Hongkong byl osídlen již od neolitu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Portugalci poté zřídili obchodní stanici v sousedním Macau.

Macao

Macao (tradiční znaky: 澳門; zjednodušené znaky: 澳门; pinyin: Àomén, portugalsky Macau) je bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky. Rozprostírá se při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, 60 kilometrů západně od Hongkongu. Jedná se o nejhustěji obydlenou oblast na světě.

Macao bylo součástí čínského území od starověku. Formálně se stalo součástí Číny ve 3. století př. n. l., kdy bylo začleněno do okresu Faniu prefektury Nan-chaj. Později se stalo částí okresu Siang-šan (nynější město Čong-šan). V roce 1553 Portugalci podplatili místní vládní úředníky v Kuang-tungu a získali povolení kotvit v přístavu Macao a obchodovat. V roce 1557 se začali usazovat v okolí. V období po l. opiové válce roku 1840 Portugalci využili slabosti vlády dynastie Čching a zmocnili se sousedních ostrovů Taipa a Coloane. V roce 1887 donutila portugalská vláda dynastii Čchingů, aby podepsali návrh smlouvy o čínsko-portugalském setkání a následně poté v Pekingu čínsko-portugalskou smlouvu, která ustanovovala, že „Portugalsko bude spravovat Macao a přilehlé oblasti na věky jako kterékoliv jiné jim ovládané území“. Od té doby Portugalsko okupovalo Macao.

Malajsie

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému Westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Singapur

Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova. Počet obyvatel se blíží pěti a půl milionům (v roce 2000 byl 4 117 700). Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Jeho název je odvozen ze sanskrtu a v překladu znamená Lví město.

Singapur založil v roce 1819 Sir Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti. V roce 1867 se stal britskou korunní kolonií jako součást Průlivových osad. Přístav je velice strategické místo a Britové zde udržovali početnou vojenskou posádku. I přesto byl přístav dobyt během druhé světové války Japonci. Na konci války s blížící se porážkou Japonska získali přístav opět Britové. Singapur byl přijat do Malajské federace roku 1963, ale roku 1965 z ní byl kvůli závažným neshodám vyloučen a zůstal dodnes nezávislou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který má 81 členů.

Vietnam

Vietnam (správná výslovnost je v češtině dvojslabičně [vjetnam], nikoli trojslabičně [vyjetnam] ; ), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika ( Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátá nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj. Oficiálním jazykem je vietnamština. V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Ťằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky. Od roku 2000 je vietnamská míra ekonomického růstu jednou z nejvyšších na světě. V roce 2007 se Vietnam stal členem Světové obchodní organizace. Je též členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

Vánoční ostrov

Vánoční ostrov (Christmas Island, Territory of Christmas Island) je zámořským územím Austrálie bez vlastní vlády (od roku 1984 je součástí australského Severního teritoria). Nachází se v Indickém oceánu, 2360 km severozápadně od Perthu v Západní Austrálii a 500 km jižně od Jakarty v Indonésii.

Přibližně 2000 obyvatel žije kromě hlavního města Flying Fish Cove (nebo také The Settlement) v dalších čtyřech městech (Silver City, Kampong, Poon Saan, a Drumsite).

Čínská lidová republika

Čína, celým názvem Čínská lidová republika (, zkratka ČLR, mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Díky své rychle rostoucí ekonomice a vojenské síle a s tím spojenému vzrůstajícímu vlivu ve světě se Čína stala novou supervelmocí. Od roku 1971 je ČLR stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice.

Země je od roku 1949 vedena Komunistickou stranou Číny. Čínská lidová republika již dostala pod svoji kontrolu bývalé cizí kolonie Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky.

Čínská republika

Čínská republika (čínsky, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok,), zkráceně Tchaj-wan nebo Taiwan (anglicky Taiwan, čínsky nebo, tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân) je stát na stejnojmenném ostrově Tchaj-wan (dříve nazývaném Formosa) u jihovýchodního pobřeží Číny. Nejbližšími zámořskými sousedy jsou Čínská lidová republika na západě a severozápadě, Japonsko na severovýchodě a Filipíny na jihu. Čínská republika je nejstarší republika ve východní Asii, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a která nahradila vládu dynastie Čching nad Čínou.

Roku 1945 získala Čínská republika zpět ostrov Tchaj-wan, který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství. Koncem občanské války se v roce 1949 hlavní jednotky věrné Čínské republice stáhly z pevniny na ostrov Tchaj-wan a vládu nad kontinentální Čínou převzala Čínská lidová republika. Dnes Čínská republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v taiwanském přepisu též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.

Trinidad a Tobago

Trinidad a Tobago je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu, a dalších 20 malých ostrovech.

Palau

Republika Palau je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceáně asi 500 km východně od Filipín. Tvoří nejzápadnější součást souostroví Karolíny. Do roku 1994 bylo Palau poručenským územím OSN pod správou USA. Republika Palau je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město Koror, hlavním městem je však sídlo Ngerulmud ve státě Melekeok na ostrově Babeldaob.

Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku 1000 př. n. l. pravděpodobně z Filipín, Indonésie, Nové Guineje a Polynésie Před obdobím kolonialismu měli Palauané komplexní matriarchální společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví klanu dědily ženy.

Severní Mariany

Severní Mariany (, chamorro: Sankattan Siha Na Islas Mariånas, karolínština: Commonwealth Téél Falúw kka Efáng llól Marianas) jsou nezačleněným územím a Společenstvím Spojených států tvořeným patnácti ostrovy v souostroví Mariany ležící v západní části Tichého oceánu. Nejjižnějším ostrovem v souostroví Mariany je ostrov Guam, který je sám o sobě dalším ostrovním územím USA.

Ministerstvo vnitra Spojených států amerických uvádí, že rozloha ostrovů dosahuje 475,26 km². V roce 2010 bydlelo na ostrovech 53 883 obyvatel. Většina obyvatel žije na ostrovech Saipan, Tinian a Rota. Ostrov Pagan byl naopak evakuován kvůli vulkanické erupci.