Jazyk - Ajmarština

Jazyk  >  Ajmarština

Ajmarština

Ajmarština, aymarština, ajmara nebo aymara (španělsky aimara, aimará, aymara či aymará, vlastní název aymar aru) je indiánský jazyk z And. Mluví se jím v západní Bolívii, jižním Peru a severním Chile, další mluvčí žijí v Limě, Santiagu de Chile a mezi bolivijskými imigranty v Buenos Aires a na dalších místech Argentiny. V Bolívii a Peru je jedním z úředních jazyků. Z hlediska počtu mluvčích je v současnosti třetím nejrozšířenějším domorodým jazykem Ameriky, po kečuánštině a guaraníjštině. Ajmarština je rodným jazykem asi 2,2 milionu lidí.

Uvádí se, že název jazyka má původ ve slovním spojení jaya mara aru – starodávný jazyk (doslova daleký/daleko rok jazyk), ale dnes se odborníci přiklánějí spíše k názoru, že je odvozen od jména etnické skupiny Aymaraes, která v minulosti obývala oblast na jihu nynějšího peruánského regionu Apurímac. Jeho význam je však nejasný.

Na základě glotochronologické metody se předpokládá, že k rozpadu původního jazyka na centrální větev, jaqaru a kawki došlo kolem roku 500 n.l. K rozrůznění dialektů v bolivijském Altiplanu došlo odhadem kolem roku 1500. Na rozdíl od kečujštiny jsou ale ajmarské dialekty navzájem srozumitelné.

Původně se ajmarsky hovořilo na území kolem dnešního města Lima. Postupně se jazyk šířil na jih, přičemž největšího rozsahu dosáhl přibližně kolem roku 1300. Postupně byl na severu a v části departamentu Oruro nahrazen kečujštinou. V Bolívii tento proces asimilace na kečujštinu trvá dodnes.

Ajmarské dialekty se liší zejména na fonologické úrovni, často například alternují fonémy /t/ a /th/, /j/ a /x/, /t/ a /th/ (a jiné s aspirací) apod. Poměrně často také docházi k přesmyčce, jako u chawlla a challwa "ryba". Některé dialekty také velmi zřídka užívají sufixů pro vyjádření aktuálního větného členění. Na úrovni morfologie a syntaxe jsou rozdíly menší (s výjimkou dialektů silně ovlivněných kečujštinou), např. munktti "nechci" (La Paz, Bolívie) vs. muntsa (Colchane, Chile), manq'asktawa "(právě) jíš" (La Paz) vs. manq'jtawa (Colchane).

Kromě regionálních variant existují také varianty sociální, konkrétně jaqi (=lidé; zde znamená indiáni) a q'ara (pejorativní označení pro bílé a mestice). Tyto dvě varianty (z nichž druhá se používá zejména při oficiálních příležitostech a v Radio Aymara) se liší kromě sémantiky některých sloves počtem fonémů a syntaktickou strukturou vět. Vzhledem k velkému počtu hispanismů v q'ara (často dochází ke code-switching) lze situaci přirovnat k jopará v Paraguayi, ovšem s tím rozdílem, že v Paraguayi je jopará běžně užívaným jazykem jazykem většiny populace, kdežto ajmarojazyčná populace v Bolívii používá v běžné konverzaci "čistou" variantu ajmarštiny.

Státní území

Bolívie

Bolívie, oficiálně Mnohonárodnostní stát Bolívie , je vnitrozemský stát Jižní Ameriky. Na západě hraničí s Peru a Chile, na jihu s Argentinou, na jihovýchodě s Paraguayí a na východě a severu pak s Brazílií. Své jméno má po prvním prezidentu Simónu Bolívarovi.


Peru

Peru (ve španělštině Perú, kečuánsky Piruw), oficiálním názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.

Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.

Jazyk

Aymara language (English)  Lingua aymara (Italiano)  Aymara (Nederlands)  Aymara (Français)  Aymara (Deutsch)  Língua aimará (Português)  Аймара (Русский)  Idioma aimara (Español)  Język ajmara (Polski)  艾馬拉語 (中文)  Aymara (Svenska)  Limba aimara (Română)  アイマラ語 (日本語)  Аймарська мова (Українська)  Аймара (Български)  아이마라어 (한국어)  Aimaran kieli (Suomi)  Bahasa Aymara (Bahasa Indonesia)  Aimarų kalba (Lietuvių)  Aymara (Dansk)  Ajmarština (Česky)  Aymaraca (Türkçe)  Ајмара (Српски / Srpski)  Aimara keel (Eesti)  Ajmarski jezik (Hrvatski)  Ajmarščina (Slovenščina)  Aimaru valoda (Latviešu)  Γλώσσα Αϊμάρα (Ελληνικά)  Tiếng Aymara (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com