Jazyk - Finština

Jazyk  >  Finština

Finština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Ve světě, zejména ve Švédsku a ruské části Karélie, pak finsky mluví další milion lidí. Tento ugrofinský, konkrétně baltofinský jazyk, si i přes dlouhé soužití s indoevropskými jazyky zachoval mnohé své charakteristické rysy. Vliv germánských jazyků je zřetelný například na systému slovesných časů (obohacení o perifrasticky tvořené tvary časů předpřítomného, předminulého a málo užívaného budoucího) nebo preferování vedlejších vět před konstrukcemi s nominálními tvary sloves.

První psané finské texty se objevily v 16. století. První knihu vydal Mikael Agricola roku 1548, a to překlad Nového zákona.

Až do roku 1863 byla úředním jazykem na finském území švédština. Poté, co roku 1809 Finsko přešlo pod vládu Ruska, se ruští vládci snažili oslabit vazby na Švédsko i podporou finštiny. Od roku 1863 se mohl jazyk používat při styku s úřady. Od roku 1883 pak byla finština doporučena k používání na úřadech a při vydávání dokumentů. Od roku 1893 je finština ve Finsku zcela rovnoprávná se švédštinou.

Státní území

Finsko

Finská republika (zastarale Čuchonsko, ', ') je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltské moře na jihozápadě, Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě. Finsko sousedí na souši s Ruskem na východě, Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a na moři má navíc společnou hranici s Estonskem. Pod finskou suverenitu patří také souostroví Ålandy na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou autonomii. Země má 5,5 milionu obyvatel, asi 1,2 milionu z nich žije v aglomeraci hlavního města Helsinky, kde je vyprodukována třetina finského hrubého domácího produktu (HDP). Jde o osmou největší zemi v Evropě. Hustota osídlení je nízká, nejnižší v Evropské unii. Finsko je členem Evropské unie (od roku 1995) a eurozóny (od 1999), ale nikoli NATO, podobně jako sousední Švédsko. Je člen Severské rady, významné jednotky regionální spolupráce. Současná geopolitická blízkost k ostatním jejím členům vede k tomu, že je Finsko v Evropě často označováno za skandinávskou zemi, v samotné Skandinávii takto zařazováno však povětšinou není, kvůli jazykovým a historickým odlišnostem Finska. Finská republika je parlamentní republikou, s rozvinutou demokracií - podle World Democracy Audit má Finsko nejkvalitnější demokracii na světě (2017). Hospodářsky patří Finsko k vysoce rozvinutým státům světa, ačkoli masivně industrializovalo teprve po druhé světové válce. Podle Globálního reportu konkurenceschopnosti, jejž vytváří Světové ekonomické fórum, má Finsko desátou nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě (2016-17). V 2. polovině 20. století Finsko vytvořilo, po vzoru svých sousedů, severský model sociálního státu s vysokou mírou přerozdělování. Velmi vysoko se díky tomu umisťuje v žebříčcích kvality života (10. místo na světě podle narovnaného indexu lidského rozvoje v roce 2015) a kvality vzdělávacího systému, do nějž v uplynulých desetiletích masivně investovalo. Podle Indexu svobody tisku společnosti Reportéři bez hranic má Finsko třetí nejsvobodnější mediální prostředí na světě (2017). Podle Transparency International má třetí nejnižší míru (vnímané) korupce na světě (2017). Podle Environmental Performance Index má dokonce vůbec nejlepší ochranu životního prostředí na světě (2016).


Norsko

Norsko (zastarale Norvežsko, v místní jazykové verzi bokmål celým názvem Kongeriket Norge (Norské království), ve verzi nynorsk Kongeriket Noreg, v řeči národnostní menšiny Sámů Norka) je stát ve Skandinávii. Rozloha 323 758 kilometrů čtverečních z něj činí 8. největší stát v Evropě. Hlavním městem je Oslo se zhruba 911 000 obyvateli (tzv. Velké Oslo – Stor Oslo). Norsko je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, s Finskem a Ruskem na severovýchodě. S Ruskem vede spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři. Pod norskou suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen, jež leží nedaleko Islandu. Administrativně dosud patří Norsku také ostrov Bouvetøya v jižním Atlantiku. Země si činí nárok i na Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) v Antarktidě.

Norsko je převážně hornatá země, nejvyšší hora Galdhøpiggen měří 2469 metrů. V její blízkosti také leží dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Na mezinárodní silnici E16, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží Norska, se nachází nejdelší silniční tunel na světě (Lærdalský tunel, 24,5 km dlouhý).

Švédsko

Švédsko (oficiálně Švédské království), [], je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem unikátním mostem-tunelem přes průliv Öresund.

Švédsko je se svou rozlohou 449 964 km² třetí největší zemí Evropské unie. Celkový počet obyvatel je zhruba 10 milionů, přičemž hustota osídlení je nízká (20 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85 % populace žije v městských oblastech. Hlavní město Švédska je Stockholm, které je zároveň i největší město.

Jazyk

Finnish language (English)  Lingua finlandese (Italiano)  Fins (Nederlands)  Finnois (Français)  Finnische Sprache (Deutsch)  Língua finlandesa (Português)  Финский язык (Русский)  Idioma finés (Español)  Język fiński (Polski)  芬兰语 (中文)  Finska (Svenska)  Limba finlandeză (Română)  フィンランド語 (日本語)  Фінська мова (Українська)  Фински език (Български)  핀란드어 (한국어)  Suomen kieli (Suomi)  Bahasa Suomi (Bahasa Indonesia)  Suomių kalba (Lietuvių)  Finsk (Dansk)  Finština (Česky)  Fince (Türkçe)  Фински језик (Српски / Srpski)  Soome keel (Eesti)  Fínčina (Slovenčina)  Finn nyelv (Magyar)  Finski jezik (Hrvatski)  ภาษาฟินแลนด์ (ไทย)  Finščina (Slovenščina)  Somu valoda (Latviešu)  Φινλανδική γλώσσα (Ελληνικά)  Tiếng Phần Lan (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com