Oromština
Oromština je afroasijský jazyk používaný zejména v etiopském regionálním a hustě zalidněném státě Oromie. Tímto jazykem mluví národ Oromů. Oromština je největším kušitským jazykem, který náleží do rodiny jazyků afroasijských. V Etiopii jde o nejrozšířenější jazyk, nikoli však o úřední jazyk (tím je amharština). Je rodným jazykem zhruba 25 milionů lidí v Etiopii, zhruba 360 000 v severní Keni a 42 000 v Somálsku. Existují různé dialekty tohoto jazyka, které jsou často vzájemně nesrozumitelné. Podle počtu rodilých mluvčí je to čtvrtý největší africký jazyk, více rodilých mluvčí má jen arabština, svahilština a hauština.
Pro zápis jazyka se používá latinka a etiopské písmo.
Pro zápis jazyka se používá latinka a etiopské písmo.
Státní území
-
Etiopie
Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První lépe zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství. Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století započala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, etiopským císařem Haile Selassie I. Ten byl poté svržen Mengistu Haile Mariamem, který v zemi nastolil komunistický režim. Konec tohoto režimu přišel spolu se zhroucením sovětského bloku a Mengistu musel v roce 1991 uprchnout ze země. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády pod vedením Etiopské lidové revoluční demokratické fronty stanul Meles Zenawi. Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim, který je u moci dodnes.