Rumunština

Rumunština
Rumunština ( je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů nazývá moldavština.

Mapa rozšíření rumunštiny a jejích dialektů po [[Balkánu]] Předtím, než v roce 106 dobyli zemi Římané a udělali z ní svoji provincii, bylo území dnešního Rumunska obydleno indoevropskými Dáky. Po příchodu Římanů se stala úředním jazykem lidová latina. Mezi lety 271 až 275 ztratili Římané nad územím kontrolu. Co se s latinsky mluvícím obyvatelstvem dělo potom, není známo.

Kvůli své geografické izolaci je rumunština pravděpodobně první románský jazyk, který se oddělil od latiny a až do moderní doby nebyl ovlivňován jinými románskými jazyky.

Jmenná morfologie rumunštiny je oproti ostatním románským jazykům konzervativní. Zachovala si skloňování a rovněž střední rod. Slovesná morfologie zaznamenala stejný posun ke složenému perfektu a futuru jako v ostatních románských jazycích.

Dialekty rumunštiny byly sjednoceny pravděpodobně mezi 7. a 10. stoletím, kdy bylo území ovlivňováno byzantskou říší a slovanskými jazyky.

Rumunština je jediný románský jazyk, který nebyl ovlivňován římskokatolickou, ale pravoslavnou církví, tureckou a slovanskou kulturou.

Státní území
  • Moldavsko
    Moldavsko, plným názvem Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde přibližně 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou. Užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština.

    Současná Moldavská republika vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Navazuje na tradici Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
  • Rumunsko
    Rumunsko je stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře.

    S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 8. největším a 6. nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, kde žije 1,8 milionu obyvatel, což z ní činí šesté největší město v EU. Rumunsko má 47. největší ekonomiku na světě podle nominálního hrubého domácího produktu. Od roku 2000 zaznamenává značný ekonomický růst, od roku 2017 dokonce největší v EU (spolu s Irskem).