Telugština

Telugština
Telugština (తెలుగు, telugu) je drávidský jazyk používaný v indických svazových státech Ándhrapradéši a Telangáně, kde je úředním jazykem. Počet mluvčích se odhaduje na 70 miliónů, což činí z telugštiny (vedle tamilštiny s cca 75 miliony mluvčích) nejpoužívanější ze všech drávidských jazyků a třetí (po hindštině a bengálštině) nejpoužívanější jazyk Indie. Uvádí se, že telugština byla nejvíce ze všech drávidských jazyků vystavena vlivu (indoevropského) sanskrtu, což také odpovídá její zeměpisné poloze, protože se nachází na severu drávidského jazykového areálu.

Drávidské jazyky jsou aglutinační, to znamená, že ke slovnímu kmeni lze připojit celý řetězec přípon, z nichž každá má svou funkci (vedle čísla a pádu to mohou být i různá určení místa a času, v jiných jazycích vyjadřovaná předložkami).

Telugština používá své vlastní písmo, které se jako většina indických písem vyvinulo z písma bráhmí a sdílí proto s ostatními indickými písmy základní vlastnosti. Znaky pro souhlásky automaticky obsahují samohlásku a. Diakritickými znaménky lze tuto samohlásku nahradit jinou, případně vyznačit, že jde o samotnou souhlásku bez samohlásky. Telugské písmo je velmi podobné písmu kannadskému a až na několik výjimek jsou obě písma navzájem čitelná. Na rozdíl od tamilského písma si telugské písmo uchovává zvláštní znaky pro aspirované hlásky, které drávidské jazyky původně neodlišovaly, ale objevují se ve výpůjčkách ze sanskrtu.

Státní území
  • Indie
    Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým, demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem. Její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je Indie již třetí největší ekonomikou světa (z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly). Do roku 2030 by se měla stát třetí největší ekonomikou i z hlediska nominálního HDP. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí.

    Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí.
  • Malajsie
    Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

    Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.