Zuluština

Zuluština
Zuluština (zul. isiZulu) je nigerokonžský jazyk, jímž mluví Zulové v jižní Africe. Jako svým rodným jazykem jím mluví asi 10 miliónů lidí a dalších zhruba 16 miliónů jej používá jako svůj druhý jazyk. V roce 1994 se stala jedním z jedenácti oficiálních jazyků Jihoafrické republiky. Podobně jako ostatní jazyky Jihoafrické republiky měla zuluština jen mluvenou podobu až do příchodu misionářů z Evropy, kteří začali jazyk zaznamenávat pomocí latinky. Z morfologického hlediska je zuluština aglutinační jazyk.

Státní území
  • Jihoafrická republika
    Jihoafrická republika (někdy také Republika Jižní Afrika), zkratkou JAR, zkráceným názvem Jižní Afrika, je nejjižnější zemí Afriky. S více než 60 miliony obyvateli je 24. nejlidnatější zemí světa a rozkládá se na ploše 1 221 037 kilometrů čtverečních. Jižní Afrika má tři hlavní města: Pretorii, kde sídlí výkonná moc, Bloemfontein (justice) a Kapské Město, kde sídlí moc zákonodárná. Největším městem je Johannesburg. Asi 80 % Jihoafričanů je černošského původu, rozdělených mezi různé etnické skupiny mluvící různými africkými jazyky. Zbývající populaci tvoří největší africké komunity evropských, asijských a mnohonárodních předků – je zemí s nejvyšším podílem bílého a asiatského obyvatelstva v Africe.

    Na jihu je ohraničena 2 798 kilometry pobřeží táhnoucí se podél jižního Atlantiku a Indického oceánu; její severní sousedi jsou Namibie, Botswana a Zimbabwe, východní a severovýchodní pak Mosambik a Svazijsko. Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho. Je to nejjižnější země na pevnině Starého světa či východní polokoule a nejlidnatější země ležící zcela jižně od rovníku.
  • Lesotho
    Mapa Lesotha Lesotho (dříve Basutsko), plným názvem Lesothské království, je malý vnitrozemský stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“. Národní heslo Lesothanů zní Khotso, pula, nala, což znamená Mír, déšť, blahobyt.

    Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci. Objevili se zde v 1. tisíciletí př. n. l. V 8. století Křováky vytlačily bantuské kmeny, patřili mezi ně Zulové, Matabeleové a Ngunové. V 19. století se zde objevil bojovný kmen Sothů.