- Haitská vlajka

 >  Haitská vlajka

Haitská vlajka

Vlajka Haiti byla přijata 11. února 1986. Tvoří ji dva vodorovné pruhy: červený a modrý. Vlajka navazuje na červeno-modrou vlajku z roku 1803, kdy byl během protifrancouzského povstání odstraněn bílý pruh z francouzské vlajky. Uprostřed státní vlajky je navíc umístěn v bílém obdélníku státní znak.

Vlajka má poměr stran 3:5, ale užívá se i varianta s větším bílým obdélníkem (i znakem) o poměru 3:4. Modrá barva symbolizuje černochy a mulaty, červená krev prolitou v bojích za nezávislost.

V roce 1936 se na letních olympijských hrách v Berlíně zjistilo, že Haiti a Lichtenštejnsko používají stejnou vlajku. Z tohoto důvodu byla na lichtenštejnskou vlajku přidána 24. června 1937 do horního žerďového rohu zlatá knížecí koruna.

Ostrov Hispaniola, na jehož západní části se dnešní Republika Haiti rozkládá (východní část ostrova zabírá Dominikánská republika), objevil 6. prosince 1492 (jiný zdroj uvádí 5. prosinec) na své první výpravě janovský mořeplavec ve službách Španělska Kryštof Kolumbus. Ostrov se následně stal základnou pro další objevy a španělskou kolonií. Od počátků koloniálního období ovládali Španělé celý ostrov stejně jako většinu Karibiku, v 17. století se však začaly v regionu prosazovat další evropské mocnosti.

Francouzští bukanýři osídlili roku 1625 nejprve ostrov Tortuga (severně od Hispanioly) a následně se začali usazovat i na západní části ostrova. Francouzská kolonie na Tortuze byla oficiálně ustanovena roku 1659 výnosem Ludvíka XIV. Španělsko uznalo francouzskou svrchovanost nad západní částí Hispanioly roku 1697, kdy byla podepsána smlouva z Rijswijku. Vznikla tak kolonie Saint-Domingue, východní část ostrova pod názvem Santo Domingo ovládali nadále Španělé (Santo Domingo je i současný název hlavního města Dominikánské republiky).

Původní indiáni z kmene Taínů (patřící do skupiny indiánských etnik označovaných jako Aravakové) byli vyhubeni, na čemž se podílelo vyvražďování, zavlečené nemoci (např. neštovice) a otrocké práce na plantážích. Místo vyhubených indiánů byli na práci na polích přiváženi otroci z Afriky. Časté vzpoury proti krutému zacházení vedly k postupnému boji za svobodu a nezávislost. Velká francouzská revoluce v roce 1789 měla vliv i na dění v západní francouzské části ostrova. Roku 1791 zahájili otroci pod vedením Toussainta Lovertura tzv. Haitskou revoluci. Basilejská smlouva přiřkla celý ostrov Francii, od roku 1798 na něm vlála pouze francouzská vlajka.

V roce 1803 byl Loverture na příkaz Napoleona na jednání s Francouzi (kam byl pozván a dostal záruku bezpečí) zatčen a převezen do Francie. Ve vězení zemřel a velení povstalců se ujal jeho generál Jean-Jacques Dessalines, autor první haitské vlajky. Na sjezdu vzbouřenců ve dnech 15-18. května 1803 z francouzské vlajky vypáral bílý pruh, který připomínal bílé otrokáře a jeho kmotřenka Catharine Flonová ušila ze zbytků první haitskou vlajku se dvěma modro-červenými svislými pruhy. 18. května 1803 byla vlajka poprvé vztyčena.

Později se v období bojů užívalo i několik variant modro-červených vlajek s bílým heslem LIBERTÉ OU LA MORT.

Po porážce francouzské armády 18. listopadu 1803 v bitvě u Vertières byla 1. ledna 1804 vyhlášena haitská nezávislost. Generálním guvernérem se stal generál Dessalines, jenž se 8. října 1804 prohlásil císařem Jakubem I. Haitským (tzv. černý Napoleon). Státní vlajkou zůstala modro-červená bikolóra.

20. května 1805 byla na počest černého obyvatelstva vlajka změněna výměnou modrého za černý pruh.
 
Haitská vlajka

Státní území - Haiti

Haiti (Republika Haiti, République d'Haïti, Repiblik Ayiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiti je jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.
Neighbourhood - Státní území  

  •  Dominikánská republika 

Jazyk (lingvistika)

Flag of Haiti (English)  Bandiera di Haiti (Italiano)  Vlag van Haïti (Nederlands)  Drapeau d'Haïti (Français)  Flagge Haitis (Deutsch)  Bandeira do Haiti (Português)  Флаг Республики Гаити (Русский)  Bandera de Haití (Español)  Flaga Haiti (Polski)  海地國旗 (中文)  Haitis flagga (Svenska)  ハイチの国旗 (日本語)  Прапор Гаїті (Українська)  Национално знаме на Хаити (Български)  아이티의 국기 (한국어)  Haitin lippu (Suomi)  Bendera Haiti (Bahasa Indonesia)  Haičio vėliava (Lietuvių)  Haitis flag (Dansk)  Haitská vlajka (Česky)  Haiti bayrağı (Türkçe)  Застава Хаитија (Српски / Srpski)  Haiti lipp (Eesti)  Vlajka Haiti (Slovenčina)  Haiti zászlaja (Magyar)  Zastava Haitija (Hrvatski)  ธงชาติเฮติ (ไทย)  Σημαία της Αϊτής (Ελληνικά)  Quốc kỳ Haiti (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com