- Litevská vlajka

 >  Litevská vlajka

Litevská vlajka

Vlajka Litvy je sestavena ze tří horizontálních pruhů: žlutého, zeleného a červeného. Vlajka pochází z roku 1918, poslední změna je z roku 2004 kdy byl však změněn pouze poměr stran.

Existuje několik výkladů symboliky barev, které vychází z přírodních a litevských hodnot. Žlutá symbolizuje slunce ale též pšenici, litevské zemědělské bohatství a získanou svobodu, zelená louky, lesy, rodnou zem ale i víru, červená barva pak představuje krev Litevců prolitou za národní nezávislost a jejich odvahu na této cestě nebo také suverénní moc, udatnost a lásku k vlasti.

Druhá státní (historická) vlajka s červeným listem a rytířem Vytisem je stále vyvěšena na třech místech (Královský palác ve Vilniusu, hrad Trakai a Muzeum války Vytautase Velikého v Kaunasu) a na vybraných místech v určité dny.

První státy vznikaly na území dnešní Litvy již v 10.–13. století. Roku 1240 se sjednotily do Litevského velkoknížectví. V letech 1386–1569 měla Litva personální unii s Polskem (tzv. Krewská unie). První zmínky o litevských praporech pochází z bitvy u Grunwaldu (1410), kde litevsko-polsko-ruská vojska porazila Řád německých rytířů. Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

Po uzavření lublinské unie (1569) se Litevské velkovévodství stalo až do roku 1795 de facto provincií Polska. Užívaly se však symboly s rytířem Vytisem. Roku 1795 byla Litva připojena k Rusku jako Litevská gubernie.

Za I. světové války byla země v letech 1915–1918 okupována Německem. Po říjnové revoluci v Rusku roku 1917 byla 18. února 1918 vyhlášena nezávislá Litevská republika. Vlajkou se měla původně stát historická vlajka s rytířem Vytisem, ale byla negativně spojována s rudými revolučními vlajkami. Odborná heraldická komise ve složení Jonas Basanavičius, Antanas Žmuidžinavičius a Tadas Daugirdas měla proto vybrat barvy vycházející z tradičních litevských výrobků. Výsledkem byla žluto-zeleno-červená trikolóra s vodorovnými pruhy a poměrem listu 2:3. Tyto barvy převládaly na národních krojích. 19. dubna 1918 návrh schválila Litevská Rada. Tato Rada však schválila jako státní vlaku zároveň i historickou červenou vlajku s rytířem Vytisem na rubové straně (ve zdroji je odlišná od dnešní státní vlajky, obrázek však není), na lícové straně pak byly bílé sloupy dynastie Gediminas. Litva tak měla oficiálně dvě státní vlajky. Lícová strana je dnes základem vlajky Litevské armády.

V prosinci 1918 obsadila Litvu sovětská vojska a 27. února 1919 byla vyhlášena Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika. Vlajkou se stala rudý revoluční list bez jakýchkoli symbolů. V dubnu téhož roku obsadila polská armáda Vilnius a Střední Litva se stala opět součástí Polska. Nezávislost Litvy byla obnovena v srpnu 1919, státní symboly z roku 1918 byly obnoveny.

Přestože měla Litva dvě oficiální státní vlajky, ústavy z let 1922 a 1928 zmiňují pouze vlajku s pruhy. Ta byla označována jako národní vlajka, vlajka s rytířem pak jako státní, která měla být užívána litevským prezidentem při zvlášť oficiálních a slavnostních příležitostech.

Po podepsání sovětsko-litevské smlouvy o vzájemné pomoci (v říjnu 1939) byly v zemi rozmístěny posádky Rudé armády. Ta začala 14. května 1940 obsazovat celou Litvu. 21. července byla Lidovým sněmem vyhlášena Litevská socialistická republika a 3. srpna byla začleněna do Sovětského svazu pod názvem Litevská sovětská socialistická republika. Od 25. srpna 1940 užívala Litva v rámci Sovětského svazu vlastní státní vlajku, tvořenou červeným listem o poměru 1:2, se žlutým nápisem LIETUVOS TSR (Litevská SSR) a zkříženým srpem a kladivem v horním rohu.

Za II. světové války byla Litva v letech 1941–1944 okupována Německem a patřila pod Říšský komisariát Ostland. Užívaly se tehdejší německé vlajky.
 
Litevská vlajka

Státní území - Litva

Litva ( nebo ) je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s Běloruskem (677 km) na jihovýchodě, s Polskem (104 km) a ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. Litva má 90,66 km písečného pobřeží a je od roku 2004 členskou zemí NATO a Evropské unie.

Neighbourhood - Státní území  

  •  Bělorusko 
  •  Lotyšsko 
  •  Polsko 
  •  Rusko 

Jazyk (lingvistika)

Flag of Lithuania (English)  Bandiera della Lituania (Italiano)  Vlag van Litouwen (Nederlands)  Drapeau de la Lituanie (Français)  Flagge Litauens (Deutsch)  Bandeira da Lituânia (Português)  Флаг Литвы (Русский)  Bandera de Lituania (Español)  Flaga Litwy (Polski)  立陶宛国旗 (中文)  Litauens flagga (Svenska)  Drapelul Lituaniei (Română)  リトアニアの国旗 (日本語)  Прапор Литви (Українська)  Национално знаме на Литва (Български)  리투아니아의 국기 (한국어)  Liettuan lippu (Suomi)  Bendera Lituania (Bahasa Indonesia)  Lietuvos vėliava (Lietuvių)  Litauens flag (Dansk)  Litevská vlajka (Česky)  Litvanya bayrağı (Türkçe)  Застава Литваније (Српски / Srpski)  Leedu lipp (Eesti)  Vlajka Litvy (Slovenčina)  Litvánia zászlaja (Magyar)  Zastava Litve (Hrvatski)  ธงชาติลิทัวเนีย (ไทย)  Lietuvas karogs (Latviešu)  Σημαία της Λιθουανίας (Ελληνικά)  Quốc kỳ Litva (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com