- Ukrajinská vlajka

Vlajka Ukrajiny je tvořena listem o poměru 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a žlutým. Byla přijata 28. ledna 1992.

Modrý pruh symbolizuje nebe a žlutý pruh symbolizuje zralá pšeničná pole.

V letech 882–1169 bylo dnešní hlavní město Ukrajiny – Kyjev, hlavním městem Rusi, historiky později nazvanou Kyjevská Rus. Po rozpadu na několik nezávislých knížectví (1132) byl roku 1240 při mongolském vpádu do Evropy dobyt Kyjev. Od konce 14. století byla země rozdělena mezi Polsko a Litvu. Po pokusu o vytvoření nezávislého státu v letech 1648–1654 však docházelo k postupnému připojování ukrajinského území k Rusku.

Od konce 18. století do začátku 20. století se Ukrajina ocitla pod vládou dvou impérií – carského Ruska a Habsburské monarchie – Rakouského císařství a později Rakouska-Uherska.

V roce 1848 se začaly užívat modro-žluté vlajky se žlutým lvem ve skoku, které byly inspirovány haličským znakem (viz Haličsko-volyňské knížectví) (není obrázek). V krátké době však byl lev odstraněn a užívala se pouze modro-žlutá, vodorovná bikolóra, shodná se současnou vlajkou. Po první ruské revoluci v roce 1905 se vlajka rozšířila po celé Ukrajině.

Na jaře roku 1917 založená Ústřední rada začala na Ruské prozatímní vládě požadovat autonomii (a v červnu ji i vyhlásila). Po bolševické revoluci pak vyhlásila protisovětskou Ukrajinskou lidovou republiku. O něco později pak vznikla prosovětská Ukrajinská lidová republika sovětů. Vzniklo též několik dalších nezávislých subjektů. ULR užívala žluto-modré vlajky, tedy s obráceným pořadím než u současné vlajky. ULRS užívala (zdroje informací jsou však sporné) červený list se žluto-modrou bikolórou v kantonu.

Po občanské válce se 8. února 1918 chopily moci sovětské oddíly. Ústřední rada však podepsala separátní mír s Německem a 18. února německá a rakouská armáda začala obsazovat Ukrajinu, kde byla nastolena loutková vláda (Ukrajinský stát) s hejtmanem Pavlem Skoropadským. Vlajkou byla opět modro-žlutá bikolóra.

V nepřehledné době změn hranic mezi I. světovou válkou (rozpad Rakouska-Uherska) a koncem II. světové války byla některá území dnešní Ukrajiny součástí jiných států a užívaly se na nich příslušné státní vlajky. Naopak Ukrajinský stát zasahoval do území dnešního Polska, Běloruska, Moldávie a Ruska.

V českém prostředí je nejznámější Podkarpatská Rus, která byla za tzv. První republiky v letech 1920–1939 součástí Československa. V rámci zemského uspořádání užívala i vlastní vlajku.

Za II. světové války byla Ukrajina okupována Nacistickým Německem.

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem, přičemž mezi těmito dvěma moři se nachází poloostrov Krym. Hlavní město Kyjev leží na Dněpru, největší ukrajinské řece.

Ukrajina získala nezávislost roku 1991 po rozpadu Sovětského svazu; zároveň je zakládajícím členem Společenství nezávislých států. Ukrajina je unitární stát, který se dělí na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym. Poloostrov Krym včetně města Sevastopolu byl v březnu 2014 anektován Ruskou federací.