Libanonská libra
لل
Libanonská libra (arabsky ليرة لبنانية, francouzsky livre libanaise) je zákonným platidlem v Libanonu. Jedna setina libry nese název piastre, ale vzhledem k nízké kupní hodnotě měny se v oběhu žádné mince piastrů nevyskytují. Mezinárodní ISO kód libry je LBP. Název „libra“ (respektive lira) má libanonská měna společný mimo jiné s několika dalšími státy ve východním Středomoří a severní Africe.Před první světovou válkou bylo území moderního Libanonu součástí Osmanské říše a používala se zde lira. Mezi roky 1918 a 1920 se platilo egyptskou librou (navázanou na britskou libru šterlinků). Po ustanovení Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu v roce 1920 se začala používat syrská libra (vázaná na francouzský frank až do roku 1941). Libanonská libra se formálně od té syrské oddělila v roce 1937.
V roce 1997 byla libra pevně navázána na americký dolar ve fixním kurzu 1 USD = 1507,5 LBP. V důsledku ekonomických potíží země však tento kurz již není od roku 2020 v praxi uplatňován, libra ztrácí hodnotu. Ke květnu 2021 byl směnný kurz k české koruně přibližně 1000 liber = 14 korun.
Státní území
-
Libanon
Libanon, plným názvem Libanonská republika , je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě a severu se Sýrií, na jihu s Izraelem. Jako stát nacházející se v historicky významném území Blízkého východu je Libanon, i přes svou malou rozlohu, význačný pro svou bohatou historii a etnicky a nábožensky rozmanité obyvatelstvo. Se svou rozlohou 10,4 tisíce kilometrů čtverečních je Libanon nejmenším uznaným suverénním státem na asijské pevnině.
Libanon se nachází ve významné oblasti Levanty, kde se v minulosti nacházela řada státních útvarů a rozlišných civilizací. První důkazy osídlení území dnešního Libanonu pochází již z doby před více než sedmi tisíci lety. Jednalo se o domovinu Féničanů (území Fénicie), jejichž civilizace území dominovala téměř tři tisíce let (3200 až 539 př. n. l.). V roce 64 př. n. l. se území stalo součástí Římské říše a po vzniku křesťanství bylo jedním z prvních míst, kam se toto náboženství rozšířilo. V oblasti pohoří Libanon vznikla maronitská katolická církev, přičemž maronité si své náboženství a identitu udrželi i poté, co se území stalo součástí Rášidského chalífátu. Následně však v oblasti vznikla nábožensko-etnická skupina Drúzů, která se vedle maronitských křesťanů stala na několik století jednou ze dvou dominantních demografických skupin v oblasti. Po křížových výpravách bylo území rozděleno mezi Jeruzalémské království a Tripolské hrabství, Maronité se následně stali součástí katolické církve.