Demonstrace v Hongkongu 2019–2020
Demonstrace v ulici [[Hongkongu, 16. června 2019]] Pokračující demonstrace v Hongkongu 2019–2020, známé také jako demonstrace proti vydávacímu zákonu (tzv. extradition bill), jsou protesty a demonstrace probíhající v Hongkongu od roku 2019, které začaly s cílem stáhnout pozměňovací návrh zákona na vydávání lidí do ciziny navržený hongkongskou vládou. Kdyby byl schválen, umožnil by lokálním správám zadržet a vydat zločince na území, s nimiž Hongkong nemá dohody o vydávání, včetně Tchaj-wanu a především Číny. Byly vzneseny obavy, že návrh zákona postaví obyvatele a návštěvníky Hongkongu pod jurisdikci pevninské Číny, což podkope politickou nezávislost regionu a občanské svobody. Představitelem demonstrantů je student, aktivista a politik za stranu Demosistō, Joshua Wong.
Barikády demonstrantů postavené při konfliktu s policejními složkami dne 28. srpna 2019]] Jedná se o největší protesty v Hongkongu, demonstrací se zúčastnil více než milion lidí. Jedná se o největší politickou krizi v Hongkongu za poslední desítky let. Kvůli nepokojům byl několikrát přerušen provoz hongkongského letiště, byly uzavřeny školy či došlo k ochromení vlakových uzlů. V listopadu 2019 uvedl zdejší vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung: „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu“.
slzného plynu, pepřového spreje, brutality a soudních příkazů, reagující na chování ze strany policie a armády]] 17. listopadu se situace vyostřila poté, co se policie pokusila vstoupit na demonstranty opevněný kampus Hongkongské polytechnické univerzity. Policisté tuto snahu odůvodňovali podezřením, že protestanti používají univerzitní kampus jako "továrnu na zbraně". Policie během střetu s demonstranty použila slzný plyn a vodní kanóny s modrým barvivem, demonstranti jim odporovali pomocí arzenálu luků, cihel, dlažebních kostek, deštníků, molotovových koktejlů, praků či katapultů. . Policii se nakonec podařilo univerzitu obklíčit a všem uvězněným vzkázala že kromě novinářů budou při odchodu všichni zatčeni a to včetně dobrovolných mediků. Zbývající studenti se proto snažili z obléhané univerzity uniknout, aniž by byli chyceni policií. Mnoho z nich uniklo díky nepozornosti police, která opustila již dříve dobytý koridor, kam se proto mohli demonstranti slanit a odjet na přistavených skútrech. 18. listopadu dorazily na místa protestů i čínská bojová vozidla pěchoty. Obrovská soudržnost lidí odporujících režimu se projevila, když lidé vytvořili více než kilometrový řetěz pro zásobení obklíčených studentů jídlem a materiálem. V noci z 18. na 19. listopadu bylo zjištěno, že do situace aktivně zasahuje Čínská lidová armáda. V průběhu 19. listopadu se snažili poslední studenti, pravděpodobně jich byly stovky, utéci z obklíčené univerzity prostřednictvím slaňování, útěku skrze kanalizaci (20. listopadu se pokus opakoval) či probíhání skrze policejní blokádu. Zajatí studenti dle prohlášení reportérů vykřikovali svá jména, aby mohli být při zatýkání médii identifikování a prohlašovali, že nebudou páchat sebevraždu. Důvod pro takové prohlášení je takový, že v případě jejich úmrtí při zatčení se jedná o vraždu ze strany ozbrojených složek. Poslední demonstrující byli zatčeni v Polytechnické univerzitě 19. listopadu. Opevnění demonstrantů na univerzitě trvalo tři dny.
Kvůli opakovanému násilnému a podlému chování ze strany policie začali demonstranti policii označovat jako #HKPoliceTerrorists. Důvody pro toto označení jsou mimo jiné
* maskování police za demonstranty,
* zatýkání zdravotníků ,
* střelba ostrými náboji s využitím zbraní AR-15 dle ohrožení od policie samotné,
* užívání nadměrného množství slzného plynu proti demonstrantům, zábleskových granátů, gumových projektilů a tzv. bean bag rounds (méně zraňující olověné střelivo do brokovnice), poté, co slíbili bezproblémový odchod vyčerpaným studentům z kampusu PolyU,
* zraňování protestujících prostřednictvím vodních kanónů s modrým škodlivým barvivem,
* schovávání se do vozů záchranné služby, aby mohli proniknout mezi demonstranty, kteří ochotně pouštěli sanitní vozy,
Barikády demonstrantů postavené při konfliktu s policejními složkami dne 28. srpna 2019]] Jedná se o největší protesty v Hongkongu, demonstrací se zúčastnil více než milion lidí. Jedná se o největší politickou krizi v Hongkongu za poslední desítky let. Kvůli nepokojům byl několikrát přerušen provoz hongkongského letiště, byly uzavřeny školy či došlo k ochromení vlakových uzlů. V listopadu 2019 uvedl zdejší vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung: „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu“.
slzného plynu, pepřového spreje, brutality a soudních příkazů, reagující na chování ze strany policie a armády]] 17. listopadu se situace vyostřila poté, co se policie pokusila vstoupit na demonstranty opevněný kampus Hongkongské polytechnické univerzity. Policisté tuto snahu odůvodňovali podezřením, že protestanti používají univerzitní kampus jako "továrnu na zbraně". Policie během střetu s demonstranty použila slzný plyn a vodní kanóny s modrým barvivem, demonstranti jim odporovali pomocí arzenálu luků, cihel, dlažebních kostek, deštníků, molotovových koktejlů, praků či katapultů. . Policii se nakonec podařilo univerzitu obklíčit a všem uvězněným vzkázala že kromě novinářů budou při odchodu všichni zatčeni a to včetně dobrovolných mediků. Zbývající studenti se proto snažili z obléhané univerzity uniknout, aniž by byli chyceni policií. Mnoho z nich uniklo díky nepozornosti police, která opustila již dříve dobytý koridor, kam se proto mohli demonstranti slanit a odjet na přistavených skútrech. 18. listopadu dorazily na místa protestů i čínská bojová vozidla pěchoty. Obrovská soudržnost lidí odporujících režimu se projevila, když lidé vytvořili více než kilometrový řetěz pro zásobení obklíčených studentů jídlem a materiálem. V noci z 18. na 19. listopadu bylo zjištěno, že do situace aktivně zasahuje Čínská lidová armáda. V průběhu 19. listopadu se snažili poslední studenti, pravděpodobně jich byly stovky, utéci z obklíčené univerzity prostřednictvím slaňování, útěku skrze kanalizaci (20. listopadu se pokus opakoval) či probíhání skrze policejní blokádu. Zajatí studenti dle prohlášení reportérů vykřikovali svá jména, aby mohli být při zatýkání médii identifikování a prohlašovali, že nebudou páchat sebevraždu. Důvod pro takové prohlášení je takový, že v případě jejich úmrtí při zatčení se jedná o vraždu ze strany ozbrojených složek. Poslední demonstrující byli zatčeni v Polytechnické univerzitě 19. listopadu. Opevnění demonstrantů na univerzitě trvalo tři dny.
Kvůli opakovanému násilnému a podlému chování ze strany policie začali demonstranti policii označovat jako #HKPoliceTerrorists. Důvody pro toto označení jsou mimo jiné
* maskování police za demonstranty,
* zatýkání zdravotníků ,
* střelba ostrými náboji s využitím zbraní AR-15 dle ohrožení od policie samotné,
* užívání nadměrného množství slzného plynu proti demonstrantům, zábleskových granátů, gumových projektilů a tzv. bean bag rounds (méně zraňující olověné střelivo do brokovnice), poté, co slíbili bezproblémový odchod vyčerpaným studentům z kampusu PolyU,
* zraňování protestujících prostřednictvím vodních kanónů s modrým škodlivým barvivem,
* schovávání se do vozů záchranné služby, aby mohli proniknout mezi demonstranty, kteří ochotně pouštěli sanitní vozy,
Státní území
-
Hongkong
Hongkong (, kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je samostatné město a region sousedící s Čínskou lidovou republikou, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Hongkong (, anglicky Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China). Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.
Hongkong byl osídlen již od neolitu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Portugalci poté zřídili obchodní stanici v sousedním Macau.